Náprava specifických poruch učení (SPU)

Náprava SPU  

• je náročný, dlouhodobý diagnosticko-terapeutický proces
• cílem je odstranění nebo zmírnění potíží dítěte
• musí odpovídat individualitě dítěte a typu poruchy

Zásady reedukace:

• co nejpřesnější diagnostika obtíží dítěte
• zaměření terapie na specifika jednotlivého případu 
  
• postup po malých krocích
• pravidelně pracovat (pokud možno každý všední den), ale krátce

Přehled SPU

Dyslexie – porucha postihuje základní znaky čtenářského výkonu, a to rychlost, správnost, techniku čtení a porozumění čtenému textu.
Dyslektické projevy mohou mít různé příčiny a mohou se vyskytovat v různých oblastech čtenářského výkonu:

• rychlost - dítě luští písmena a hláskuje, neúměrně dlouho slabikuje, nebo naopak čte zbrkle, domýšlí slova. Není výjimkou, když dítě má dobrou rychlost čtení, umí tedy převést tvar slov do zvukové podoby, ale není schopno chápat obsah přečteného
• chybovost – dítě zaměňuje tvarově blízká písmena např. a/e, m/n, b/d/p. Může také zaměňovat zvukově blízká písmena t/d. Dochází k zaměňování pořadí písmen ve slově, kdy například slovo sen je přečteno jako nes, někdy může vynechávat písmena případně i slabiky některých slov. Další častou chybou je domýšlení slov podle jejich začátku nebo kontextu
• technika čtení – dítě například slovo potichu předčítá po hláskách a pak jej vysloví nahlas, nebo neúměrně dlouho zůstává ve čtenářském vývoji u slabikování, opakovaně čte začátky slov případně celá slova, čtení je neplynulé, těžkopádné, s častými zárazy
• porozumění – zaměření úsilí a pozornosti na zvládnutí čtenářské techniky může dítěti znemožnit více či méně porozumět obsahu přečteného. Někdy to může být na úrovni úniku detailů, či částí z obsahu. V nejtěžších případech dítě nerozumí obsahu přečteného textu vůbec.

Dysortografie – jedná se o specifickou poruchu pravopisu. Projevuje se zvýšeným počtem specifických dysortografických chyb a kromě toho obtížemi při osvojování gramatického učiva a aplikaci gramatických jevů.
Specifické dysortografické chyby:

• Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek.
• Rozlišování slabik dy/di, ty/ti, ny/ni.
• Rozlišování sykavek.
• Vynechaná, přidaná, přesmyknutá písmena či slabiky ve slovech.
• Hranice slov v písmu.

Dysgrafie – je porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tj. čitelnost a úpravu. Projevuje se v následujících oblastech:

• Dítě si obtížně pamatuje tvary písmen, obtížně je napodobuje.
• Písmo je příliš velké, malé, často obtížně čitelné.
• Obtíže při napodobování písmen a pomalé vybavování tvarů písmen přetrvávají i ve vyšších ročnících.
• Ve svém písemném projevu často škrtá, přepisuje písmena.
• Písemný projev je neupravený.
• Neúměrně pomalé tempo psaní.
• Písařský výkon vyžaduje neúměrně mnoho energie, vytrvalosti a času.

Dyskalkulie – je poruchou matematických schopností, která postihuje manipulaci s čísly, číselné operace, matematické představy, geometrii.
Dítě s dyskalkulií má obtíže při osvojování matematických pojmů, chápání a provádění matematických operací. Často si osvojuje početní spoje především pamětně, a pokud paměť selže, dopouští se chyb. Neúměrně dlouho setrvává na počítání s užitím prstů. V jiných případech je narušena matematická logika a dítě nechápe základní postupy.